„Outlook mi zamrzá, když ukládám přílohu.“ Věta, kterou slyšíme často a která má obvykle nudné vysvětlení. Tentokrát ne. Program vůbec nezamrzal. Čekal na mobilní telefon, o kterém nikdo nepřemýšlel jako o součásti počítače.
Co uživatel viděl
Klikne na přílohu, dá „Uložit jako“, a nic. Outlook zešedne, nereaguje, a po chvíli přijde to, co udělá každý: ukončit přes Správce úloh a spustit znovu. Několikrát denně, týdny. Nejčastěji u PDF, protože ta se ukládají nejvíc.
Podezřelí, kteří to nebyli
Když se na takový počítač podíváte, najdete spoustu věcí, které by to způsobovat mohly. Poštovní archivy o desítkách gigabajtů. Doplněk PDF editoru, který se plete do vkládání příloh. Rozšíření Průzkumníka od projekčního softwaru, které se načítá do každého okna „Uložit“. Přeplněná dočasná složka příloh.
Všechno pravděpodobné, všechno hodné úklidu, a nic z toho nebyla příčina. Poznali jsme to jednoduše: po každé úpravě jsme zásek zkusili vyvolat znovu. Trval dál.
Co ukázalo měření
Místo dalšího hádání jsme se podívali dovnitř běžícího programu ve chvíli, kdy „nereagoval“. Procesor nedělal nic. Okno „Uložit jako“ existovalo, ale zůstalo neviditelné. Program pumpoval zprávy a čekal, až doběhne jedna konkrétní věc: načtení levého panelu dialogu, toho se seznamem míst, kam se dá ukládat.
A v tom seznamu seděl mobilní telefon. Windows ho tam dostaly přes propojení s telefonem, které má dnes zapnuté kdekdo: mobil se pak v Průzkumníku ukazuje jako další disk. Pohodlné, dokud je telefon poblíž a na stejné síti. Když není, každé okno „Uložit“ na něj čeká až do vypršení síťového limitu. Minuty. A uživatel vidí zamrzlý Outlook.
Program, který „nereaguje“, většinou reaguje. Jen čeká na něco, co není vidět. Otázka není „co je rozbité“, ale „na co to čeká“, a na tu odpovídá měření, ne seznam podezřelých.
Náprava
Telefon jsme z Průzkumníka odpojili. Ukládání příloh je okamžité, vkládání do nových mailů také. Uživatel o telefon nepřišel: fotky přenese kabelem, kdy se mu to hodí, a Průzkumník ho ukáže jen po dobu, kdy je fyzicky připojený. Po odpojení zmizí a nic na něj nečeká.
Proč o tom píšeme
Každé propojení je závislost. I to pohodlné, i to, které jste zapnuli jedním klepnutím a zapomněli na něj. Počítač si pak myslí, že váš telefon je disk, a chová se podle toho. Podobných tichých závislostí je v běžné kanceláři víc: odpojený síťový disk v seznamu míst, cloudová složka, která se synchronizuje na pozadí, tiskárna, která už neexistuje. Každá z nich umí zpomalit něco, co s ní zdánlivě nesouvisí.
Když vám nějaký program „zamrzá“, nespěchejte s přeinstalací. Zeptejte se, na co čeká. Bývá to překvapivější než viník.
Zpět na Aktuality